MS home page Formáty digitálního videa >
.

Formáty digitálního videa

AVI

AVI je asi nejstarší formát videa pro PC. Použil ho Microsoft v operačním systému Windows 3.11. Data byla původně bez komprese s rozměrem 160x120 bodů při 15 snímcích za vteřinu. Časem byl tento formát doplněn o vyšší rozlišení včetně volby kodeků pro snížení datového toku. Tento formát se používá dodnes ve většině zachytávacích zařízeních. Jeho nepříjemností bylo omezení maximální délky souboru na 2GB kvůli sytému záznamu na disk FAT16. Toto omezení v současnosti padlo s použitím FAT32 (max. 8GB), ale většina programů přesto neumí pracovat se soubory AVI většími než 2GB.

MOV

Pochází z počítačů Apple Macintosh jako formát programu Quicktime. V letech 1993-5 byl lepší variantou AVI - lepší kvalita a funkce. V poslední verzi Quicktime 4 byla přidána možnost přenosu po internetu (bez nutnosti přenést nejprve celý soubor). V poslední době ale ztrácí na popularitě díky rozšiřujícímu se používání formátu MPEG.

MJPEG

Tento formát je zkratkou Motion JPEG. Jedná se o sekvenci snímků JPEG po sobě tvořící video. Jeho velko výhodou je snadnost střihu, protože jednotlivé snímky na sobě nejsou vázány jako u MPEGů. Proto je také hojně používán u různých zachytávacích karet, např. Matrox Rainbow Runner nebo Miro DC50, které používají hardwarovou kompresi. Velice často se také používá softwarová komprese, například u Morgan Multimedia MJPEG kodeku nebo Pegasus PICVideo MJPEG kodeku. Stupeň komprese je přibližně 1:7-12.

MPEG

MPEG je zkratka "Motion Picture Experts Group" - mezinárodní organizace, která se zabývá vývojem tohoto standardu. Výhodou je nezávislost na platformě.
V současné době se používají čtyři formáty:

MPEG-1

Tento formát existuje již od roku 1993. Jeho hlavním kritériem bylo zachování rozumné kvality při redukci datového toku na přijatelnou mez. Byl definován tok 1-1,5 Mbitů/s s možností náhodného přístupu po půl vteřině. Maximální rozlišení je 352x288 a 30 snímků/s. Pro většinu domácích uživatelů a obchodní použití (dokumentace apod.) dává přijatelné výsledky.

MPEG-2

Byl vypuštěn v roce 1995 a jeho základní princip je stejný jako u MPEG-1, ale umožňuje datový tok až do 100Mbitů/s pro digitální TV, video filmy na DVD a pro profesionální studia. Také rozlišení bylo zvětšeno a dává daleko lepší výsledky než MPEG-1.

MPEG-4

Nejnovější video formát jehož cílem je dát co nejlepší kvalitu při co nejnižším datovém toku 10kbit/s - 1Mbit/s. Byl použita nová metoda pro přístup k objektům obrazu, takže mohou být zpracovávány separátně. Hlavním použitím je přenos videa přes internet a při mobilní komunikaci.

MPEG-7

Je určen pro popis multimediálních dat a je nezávislý na ostatních formátech MPEG. Očekává se jeho přijetí jako standardu v roce 2001.

H.261 a H.263

H,261 je standard pro videokonfernce videotelefonování přes ISDN. Umožňuje regulovat tok dat v závislosti na propustnosti sítě. Přenos je po 64kbit/s nebo 128kbit/s (dva kanály ISDN). H.263 implementuje vyšší přesnost při pohybu než H.261. Jeho použití je pro monitorovací systémy a pro videokonference s velkou obrazovkou.

[Zdroj: TV freak]


hr
hr
hr

Domovská stránka   Nahoru

hr

Poslední změna: 26.11.2010

© Martin Šour 2004  W3C  HTML 4.01   W3C  CSS 2.1